Dne 20.12.2011
jsme měli s Karlem Voříškem tu výsadu, přivézt dětem vánoční dárky do dětského domova a zároveň s nimi i prožít vánoční večer, naplněný neopakovatelnou atmosférou. Stává se to už tradicí, a proto, když přijíždíme, necítíme se jako hosté, ale jakou součást kolektivu dětí i jejich milých vychovatelů a vychovatelek.
Vždy se sejdeme ve velké místnosti v jídelně domova, kam se postupně schází všechny děti ve svátečním oblečení. Chlapci mají bílé zářivé košile a dívky šatečky, vždy pěkně sladěné oblečení. Jídelně vévodí svítící stromeček u klavíru, za který si sedá vychovatel a učitel hudby Michal. Je to právě on a jeho sbor, kdo celou vánoční besídku a slavnostní večer zahajuje. Má již dávno s dětmi vše připravené. Místnost utichne a děti začnou zpívat koledy. Pak Michal pokyne a ze sboru vystoupí to či ono dítě, ukloní se a zarecituje básničku nebo zazpívá písničku.
Všichni my pozvaní i vychovatelé si ve skrytu duše užíváme tyto chvíle, neboť vnímáme jejich svátečnost a krásu. Po besídce paní ředitelka Jana všem poděkuje a shrne to nejpěknější co se v DD povedlo. Děti a pozvaní hosté se mohou opět radovat se záplavy slov plných díků a lásky.
Pak přichází ta část, kde hlavní vystoupení patří kuchařkám. Na stoly jsou přinášeny řízky a řízečky, ryby a Staňkovský salát. Děti jsou však myšlenkami už u svých stromečků v jednotlivých rodinkách velké budovy DD. Po dojedení všech dobrůtek, cukroví a ovoce nastává toužebný okamžik, na který se tolik děti těší. Chodíme s Kájou po jednotlivých rodinkách, které mají každá za sebe svoji výzdobu, svůj stromeček a dárečky, které umí rozhořet ten šťastný plamének v dětských očích. Nakukujeme do každé rodinky, necháme na sebe působit radost dětí z dárků, které připravili vychovatelé i sponzoři s otevřenou duší, abychom my s Kájou mohli za ně slíznout smetánku v podobě štěstí a překvapení u dětí.
Krásný večer pak uzavírá ještě posezení s vychovateli, při libozvučné hudbě Michala, který nám krásnou skladbou za všechny děti předává díky. A pak už jen rozloučení, mávání a odjezd. Ještě se otáčíme, neboť v oknech jsou vidět hlavičky dětí. Je tma a svítí okna tohoto domova, domova, kde se souzněly duše v jednu velikou rodinu plnou lásky. I proto se tam vždy s láskou budeme vracet….