Dne 29.1.2011
pozvalo naše sdružení děti z DD Staňkov a ZDVOP Robinson, na zábavné odpoledne do Beckilandu v Praze na Zličíně. Záměrem setkání bylo dětem připravit radost z atrakcí a především seznámit jednotlivé členy sdružení s dětmi z DD a pomoci jim tak navázat kontakt pro vytvoření budoucích přátelství.
Před vchodem do zábavného parku na nás čekalo 39 dětí, které se těšily na atrakce a odpoledne s námi.
Po představení se jednotlivých členů dětem, začala zábavní vichřice. Děti menší i větší, členové i vychovatelky, všichni se vrhli do zábavního reje. Bylo tu vše, na co si vzpomenete: trampolíny, trubkové prolézačky, tobogány, klouzačky všeho druhu, horolezecká zeď, nafukovací hrady pro nejmenší (ty měly mimochodem u malých dětí největší úspěch, dokázaly skákat a zase padat z hradu po neuvěřitelně dlouhou dobu), kombinované lanové centrum s dřevěnými překážkami jen pro ty nejotrlejší Sandokany, vláčky pro nejmenší i motokáry. Nadšení dětí se nedalo ničím zastavit, přebíhaly od atrakce k atrakci a neměly čas na pití ani jídlo. Když už síly ubývaly, posilnily se zmrzlinou nebo popcornem a radovánky mohly zase pokračovat. Mnozí z nás si připomněli roli rodičů, kteří mají radost z nadšení dětí.
Rozdělili jsme si děti mezi sebe a dělalo nám velkou radost, že nás děti v průběhu akce začaly přijímat jako blízké kamarády a vkládat svoje ruce do našich, jako projev přátelství a důvěry.
Po ukončení akce jsme se mohli těšit z krásné písničky, kterou nám děti zazpívaly. Dostali jsme od nich pěkné dárečky, které samy vyrobily, obrázky, vázičky, hrnečky. Byli jsme překvapení, jak jsou děti šikovné a zručné.
Když došlo na mávání dětem u autobusu, každý z nás měl svoje vlastní pocity a zážitky ze společného odpoledne.
Ale všichni jsme cítili, že s dětmi budeme tak, či tak, VE SPOJENÍ !!!!!
Ahoj všichni,
dnes byl krásný den. Počasí mrazivé, ale nám s dětmi to nevadilo. Je večer a my nasedáme v Praze na Zličíně do autobusu. Venku stojí naši noví kamarádi. Vypouštění balonu přání se nepovedlo, ale alespoň jsme nemuseli volat hasiče. Nevadí, příště se nám to určitě podaří. Některé děti se svlékají, jiné už sedí na svých místech a volají na mne. „ Teto, to bylo krásné!“, „Teto, mně teta hned v pondělí zavolá.“, „Teto dáš mi ten žeton od kouzelníka, já se budu učit kouzlo.“, „Této, kdy sem zase pojedeme?“, Teto…..
Máváme všem, které jsme dnes poznali, Marušce, Janičce, Pavle, Barunce, Rosťovi, Pavle, Janě, Míše, Karlovi, Alence s jejím brazilským přítelem, Květoslavovi, Petře. Určitě jsem na někoho zapomněla. Lukáš odjel dříve, alei on s námi trávil odpoledne v Babyparku na Zličíně.
„Tak počkejte děti, popořadě.“ Nejdříve jsme rozdali večeře, pak žetony a mysleli jsme si, že nám děti rychle usnou, byly přece tak unavené. Ale únava nebyla tak silná jako zážitky. Jestli se někomu povedlo usnout, tak to bylo těsně před tím, než jsme vystoupili. No a doma? Spánek měl čas. I ti velcí vyprávěli svoje zážitky v kuchyňce, seděli s těmi, kteří museli zůstat doma a vyprávěli jim všechno znovu.
Věřte, že takhle už jsme je dlouho neviděli. Musela jsem slíbit, že za námi určitě přijedete. Bylo toho hodně, co zažily. Kouzla Karlova, pozornost a pohlazení tety, hraní s dospělými, kteří se věnovali jen jim. Zmrzlina, kterou jste jim koupili, Popcorn. Děti byly tak nadšené!!!
To je odměna pro nás všechny. Tento den děti neměly čas myslet na svá trápení, stesk po někom blízkém. Děkuji všem, kteří, ať už přímo či nepřímo, přispěli k tomuto setkání. Věřím, že nebylo poslední a začalo nejedno krásné přátelství.
Moc Vás všechny zdravím Jarka DD Staňkov